Home / Publications / CMS Green Globe / Sustainability claims and greenwashing in the Czech... / Česká republika - tvrzení o udržitelnosti a g...

Česká republika - tvrzení o udržitelnosti a greenwashing

Jaké jsou tři hlavní trendy v oblasti environmentálních tvrzení na území České republiky a s tím spojené riziko tzv. greenwashingu? 

Otázkám životního prostředí je v České republice věnována rok od roku větší pozornost. Týká se to všech oblastí obchodních aktivit, od zemědělství až po průmysl, ale v současné době je to patrné zejména v sektoru spotřebního zboží a služeb, kde je používání environmentálních tvrzení na vzestupu. 

Níže jsme shrnuli tři oblasti, které by měly společnosti působící v České republice nebo jinak zaměřené na české spotřebitele zohlednit, pokud při propagaci svého zboží nebo služeb používají environmentální tvrzení. 

(i) Nárůst povědomí a zájmu veřejnosti o udržitelnost za nepřítomnosti důkladné regulace 

Povědomí a zájem veřejnosti o dopad zboží a služeb na životní prostředí v České republice roste. Regulace těchto environmentálních tvrzení však poněkud zaostává za realitou na trhu. Z tohoto důvodu je v současné době veřejná kontrola těchto tvrzení z velké části hnána spotřebitelskými organizacemi a médii, které zvyšují pozornost veřejnosti a zkoumají taková tvrzení. To vede k podávání stížností příslušným orgánům. Některé spotřebitelské organizace rovněž zveřejnily pokyny, jak správně analyzovat spotřební zboží, a podělily se o příklady zavádějících informací, které byly zjištěny na konkrétních výrobcích. 

S rostoucím povědomím veřejnosti a zájmem o environmentální tvrzení se na greenwashing začali zaměřovat i samotní výrobci, kteří nyní poskytují spotřebitelům stále více informací týkajících se jejich oblasti podnikání. 

(ii) Možné změny v regulaci environmentálních tvrzení 

České právo poskytuje určitou regulaci environmentálních tvrzení, například v oblasti ekoznaček, ale neposkytuje obecný rámec pro používání těchto tvrzení. V současné době jsou nepodložená environmentální tvrzení považována za nekalé obchodní praktiky podle zákona č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů ("zákon o ochraně spotřebitele"). To znamená, že greenwashing není zakázán sám o sobě, ale pouze v případě, že skutečně představuje nekalou obchodní praktiku. To posuzuje ve správním řízení příslušný orgán. 

To se může brzy změnit, pokud Evropská unie přijme novou směrnici, kterou se mění směrnice 2005/29/ES a 2011/83/EU ("směrnice o greenwashingu"). Ta by v rámci přechodu na zelenou ekonomiku posílila postavení spotřebitelů tím, že by umožnila jejich lepší ochranu před nekalými praktikami a lepší přístup k informacím. 

Cílem směrnice o greenwashingu je potírat nekalé obchodní praktiky, které brání spotřebitelům v rozhodování o udržitelné spotřebě, jako jsou praktiky a tvrzení spojené s předčasným zastaráváním zboží, zavádějící environmentální tvrzení, netransparentní a nedůvěryhodné označení udržitelnosti nebo nástroji pro informování o udržitelnosti atd. Implementace směrnice o greenwashingu by měla konkrétně zakázat následující: 

  1. Environmentální tvrzení, která nejsou podložena jasnými, objektivními a ověřitelnými závazky a cíli a která budou předmětem individuálního posouzení. Taková tvrzení by měla být rovněž podpořena nezávislým systémem monitorování, který by sledoval pokrok obchodníka s ohledem na jeho závazky a cíle, 
  2. Uvádění tvrzení udržitelnosti, která nejsou založena na systému certifikace nebo nejsou zavedena orgány veřejné správy, 
  3. Uvádění obecných environmentálních tvrzení, která nejsou doprovázena uznávaným vynikajícím environmentálním profilem, který je pro dané tvrzení relevantní. Příklady takových obecných environmentálních tvrzení jsou "ekologicky šetrný", "ekologický", "eko", "zelený", "přátelské k přírodě", "ekologický", "šetrný ke klimatu", "šetrný k životnímu prostředí", "uhlíkově šetrný", "uhlíkově neutrální", "uhlíkově pozitivní", "klimaticky neutrální", "energeticky úsporné", "biologicky rozložitelné", "biologické" a další podobná tvrzení, jakož i širší tvrzení jako " vědomý" nebo "odpovědný", která naznačují nebo vytvářejí dojem vynikajícího environmentálního profilu, a  
  4. Environmentální tvrzení o celém výrobku, i když se ve skutečnosti týkají pouze určitého aspektu výrobku. 

(iii) Přijetí Národního programu environmentálního značení  

Ministerstvo životního prostředí České republiky přijalo Národní program environmentálního značení (dále jen "Program"), který byl naposledy aktualizován v roce 2017. Program je rozdělen do tří částí a shrnuje platné předpisy a normy ISO k jednotlivým částem, a to:  

  1. Ekoznačení, 
  2. Vlastní environmentální tvrzení, a  
  3. Environmentální prohlášení o produktu. 

Ministerstvo životního prostředí ČR ve spolupráci s Českou informační agenturou životního prostředí přijalo také Metodiku pro vytvoření vlastního environmentálního tvrzení (dále jen "Metodika"). Cílem Metodiky je poskytnout jasné a uvědomělé rady ohledně zákonného používání environmentálních tvrzení a konkrétně požadují, aby: 

  1. Environmentální tvrzení byla přesná, ověřitelná, relevantní a nezavádějící, 
  2. Tvrzení o životním prostředí byla podložena údaji získanými dostatečně důkladným a vyčerpávajícím postupem, jejichž výsledky jsou přesné a mohou být reprodukovány, aby tvrzení dostatečně podpořily, 
  3. Informace o postupu, metodice a všech kritériích použitých na podporu environmentálních tvrzení byly veřejně dostupné nebo byla poskytnuty na vyžádání, a 
  4. formulace environmentálních tvrzení zohledňovaly všechny příslušné aspekty životního cyklu výrobků nebo služeb (ačkoli není nutné provádět analýzu celého životního cyklu). 

Ačkoli Program ani Metodika nejsou závazné, slouží jako cenné vodítko, pokud jde o standardy a správnou obchodní praxi, která se od obchodníků v České republice očekává. 

Key contacts

Marta Tarkowska
Marta Tarkowska-Losik
Lawyer
Poznan
T +48 22 520 84 67
Wojciech Szopiński
Counsel
Warsaw
T +48 22 520 84 80

Subscribe to CMS Green Globe newsletter

Discover related products


02/10/2023
Expert Guide on ESG in Real Estate
In the ever-evolving landscape of real estate development, investment, and operation, a remarkable surge in ESG (environmental, social, and governance) regulatory activity is reshaping the sector. With these changes come new and vital requirements th
Comparable
09/04/2024
CMS Expert Guide to plastics and packaging laws
 Plastics and packaging have attracted  consumer, media and legislative interest over recent years with an array of laws being proposed to incentivise behavioural and design change. Significant reforms are expected globally to deal with environmental
Comparable
06/12/2023
Green Claims & Green(er) Products
21/08/2023
European Commission publishes European Sustainability Reporting Standards...
On 31 July 2023, the European Commission published the first set of the European sustainability reporting standards (ESRS). This is the first big step towards the implementation of the Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD), which came i
16/03/2022
Greenwashing: reputations on the line
As global heating and other environmental issues have come to the forefront of public consciousness in recent years, with extreme weather events and increasingly urgent warnings about the damage humans are doing to the planet, consumers have taken a greater interest in the environmental impact of the products they buy and use. Dozens of surveys have revealed that consumers prefer en­vir­on­ment­ally-friendly products, and that they are willing to pay a premium to get them. Naturally, business have responded to this concern, with brand-owners increasingly highlighting the benign or even beneficial effects their products and services have on the natural world. However, environmental issues are highly technical, and therefore raise a significant risk of confusing and misleading consumers, who may be persuaded to part with their cash to obtain products whose environmental benefits may be less than they appear. A European Commission website screening project, which reported in January, found that green claims were exaggerated, false or deceptive in 42% of cases, and more than half the time the information provided was in­ad­equate. 2021 therefore saw an increased focus from regulators on misleading green claims. In the UK, the Competition and Markets Authority recently published a new Green Claims Code, setting out six key principles for traders to follow when making environmental claims, together with over 100 pages of examples and more detailed advice, and has implied that enforcement in this area may follow soon in 2022. The Advertising Standards Authority recently carried out a review of its regulation of green claims regulation, announcing its decisions following the first stage of its review in September. In January 2021 the Netherlands Consumer and Markets Authority published Guidelines on Sustainability Claims, and in August 2021, the French government issued its Climate and Resilience Law. Similar developments are in train across Europe. Given the level of public concern about the environment, we expect that a finding that a business has been misleading consumers about its environmental credentials has the potential to be even more damaging to its reputation than other advertising breaches. Here are some key points to remember when making green claims. 1. Be clear Environmental claims are often technical and complex. Where terms are unclear, explain what you mean by them. Use appropriate qualifications and clarifications in the ad – significant qualifications should not be on a separate web page or another location where they are likely to go unread – but remember that these must be genuine qualifications of clarifications, and may not contradict the main claim. Avoid industry jargon, or explain it when used. 2. Be specific Identify the specific environmental benefit of your product or service and state it clearly. Avoid terms like “sus­tain­able”, “green”, “en­vir­on­ment­ally friendly”, “eco-friendly” or “kind to the planet”, which are largely meaningless. Comparative claims, such as “more sustainable” or “greener”, may be acceptable if you explain the specific environmental benefit clearly. A claim made for a product or service generally should be based on a “cradle-to-grave” assessment, taking into account the environmental effects of inputs such as raw materials, water and electricity, manufacturing, transport, use and end-of-life disposal. Even with more narrowly-framed claims, make sure you consider all aspects – a common pitfall is to claim that packaging is recyclable or plastic free, without considering whether inner packaging, glue or tape, all of which form part of the packaging, meet that description. 3. Limit your claims to what you can prove Start with the evidence you have, and work out what claims you can make based on that evidence. A common pitfall is to start with the claim and then cast about for evidence to support it, which often leads to a broader claim than can be substantiated. If you have taken waste out of the supply chain, limit your claim to the supply chain. If you have reduced CO2 emissions from transport, limit your claim to transport. 4. Sub­stan­ti­ation should be thorough and detailed Because they are often technical and detailed, environmental claims may require in-depth substantiation, and you may need to expend significant time and effort compiling it. For example, claims regarding carbon neutrality or reduced carbon require a thorough survey of a business’s operation and supply chain over a significant period, first to determine its baseline carbon emissions and then to track its progress towards reduced carbon or carbon neutrality. Be aware that terms such as “bio­de­grad­able”, “organic”, “renewable”, “com­postable”, “recycled”, “re­cyc­lable”, “reusable” and “car­bon-neut­ral” have specific technical meanings, and be ready to substantiate them accordingly. Substantiation by reference to an independent test standard, such as ISO 14021 on self-declared environmental claims, tends to be more persuasive than a standard developed in-house. Take care with symbols, which have specific meanings and rules for use. Make sure evidence is up to date. Make sure claims are accurate for normal use of the products, or qualify them accordingly – for example, if a product is only biodegradable in a specialist facility, and is likely to go to landfill where it will not degrade any quicker than normal products, do not claim “bio­de­grad­able”, or at least state that specialist facilities are required. 5. Don’t claim normal product features, or things you are required to do by law, as environmental benefits For example, in the UK, rinse-off toiletry products may not contain micro beads. Claiming such products are “micro bead free” is misleading, as it implies that the products have a particular environmental advantage over other products, which they do not. 6.  Take care with comparisons Comparative advertising raises its own specific issues, and, where it refers to a competitor or its product or service by name, can substantially heighten risks by opening up the possibility of trademark infringement. Make sure you compare like with like – the comparison should be of products or services meeting the same needs or intended for the same purpose. The features compared should be material and representative, and also “veri­fi­able”, which requires the detailed basis of the comparison to be disclosed proactively, either in the advertising itself or by way of a “signpost” in the ad directing readers to the source of information.